Po hlavním chodu v podobě trailu kolem Tre Cime jsme dostali ještě jeden nečekaný, o to však vydatnější zákusek. Minimálně tedy z pohledu fotografa. Jelikož jsme k Tre Cime vyjeli ještě za tmy, tak jsem si nevšiml, že v Dolomitech naplno propukl podzim. A to ne ledajaký. Jeden by čekal v té výšce nezáživně zelené smrky či jedle, nicméně kolem jezera Misurina jsou téměř samé modříny. A víte, jaké barvy dokáží modříny na podzim vykouzlit.

Modříny v Dolomitech
Jen co jsme sedli do auta a začali sjíždět k jezeru Misurina, popadl jsem fotoaparát a nechal si zastavovat na každé druhé zatáčce. Přiznám se, že místy jsem ani nefotil a jen se nezřízeně kochal. U jezera Misurina jsme udělali neplánovanou, nicméně z mého pohledu povinnou zastávku. Delší dobu trvalo, než ze záběru odešli všichni turisté a uvolnila se místa pro nejlepší snímky, ale čekání se vyplatilo. Jen by to chtělo širší objektiv, nebo se případně naučit tvořit panoramata.

Dolomitské podzimní odrazy

Dolomitská reflexe
Slunce blížící se k západu sice zvýraznilo úžasné barvy podzimu, ale zároveň nás neúprosně upozornilo, že náš čas vypršel a je potřeba se pohnout o velký kus dál vstříc našemu cíli. Loučení to bylo těžké, ale celý den stál opravdu za trochu toho plánování navíc.

Podzim v Dolomitech
Pokud máte neodbytný pocit, že některé z mých fotografií by se dokonale hodily do vašeho interiéru jako fotoplakáty, můžete zabrousit do mé galerie, kde jich je celá řada na prodej.